ZENSHIN PODZIM 2017

Zenshin magazín • www.zenshin.cz • 9 První Šamarpa Khädub Dagpa Senge byl hlav- ním žákem 3. Karmapy. Karmapa mu daroval rubínově červenou koru- nu, přesnou kopii jeho vlastní černé koruny. Ta se měla stát symbolem toho, že jsou oba totož- ní – tento žák mu byl v každém ohledu rovný. Spolu s červenou koru- nou mu Karmapa udělil i jméno: „Šamarpa – nositel červené koruny“. Jak uvádí Sútra dobré kalpy: „V budoucnosti přijde k trpícím davům mahábódhisattva s rubí- nově červenou korunou a vyvede je z jejich cyklic- ky se opakujícího zmat- ku a bídy.“ Šákjamuniho předpověď se vyplnila v Šamarpovi. Šamarpa reinkarnuje od 14. sto- letí buď jako žák nebo jako učitel Karmapy. Šamar rinpočhe je zde nyní ve své 14. inkarnaci jménem Mipham Čhökji Lodö. Narodil se jako synovec 16. Karmapy. Po Karmapově smrti usku- tečnil Šamar rinpočhe pro- jekt stavby Karmapova mezinárodního buddhis- tického institutu. (KIBI) skvělé léky na tento chybný přístup, který všechny bytosti mají. Prvním je počáteční krok k omezení a odstraně- ní připoutanosti k „já“. Druhým pak je hlavní lék, který tyto problémy doká- že odstranit. Buddha je zcela osvíce- ný a osvobozený od nevědomosti. Ale žádný buddha nebyl osvícený od času bez počátku. Všichni začali jako obyčej- né lidské bytosti. Například historický Buddha Šákjamuni byl princem mahá- rádži v Biháru. Buddhistická škola mahá- jány říká, že dosáhl osvícení již před mnoha životy a že v tomto životě jen ukázal, jak započal svou cestu k osví- cení. Škola théravády s tímto pohledem nesouhlasí. Tvrdí, že jednoduše byl prin- cem a uvědomil si problém samsáry, který jsem právě vysvětlil. Říkají, že princ byl velmi inteligentní, uvědomil si problém a pochopil, jak jej napravit. Proto se vzdal svého království, odešel meditovat a dosáhl osvícení. Ve skuteč- nosti na tom ale nezáleží, jestli dosáhl těchto kvalit už před tímto životem nebo v tomto. Co Buddha odkryl, je tak jako tak správná cesta: lékem je změnit náš přístup pomocí soucitu. Až doteď jsme měli soucit jen se sebou samými, nikdy doopravdy také s ostatními. To je hlavní kořen všech našich problémů, a proto je nutné tento přístup změnit. Namísto soucitu jen se sebou byste jej měli mít se všemi bytostmi. Měli byste brát v úvahu druhé. Dám vám osobní příklad: viděl jsem mnoho zvířat trpět na čín- ských tržnicích. To se samozřejmě děje také na jiných místech světa, ale pře- devším Číňané jedí a prodávají všechno. Nechtějí se ke zvířatům chovat špatně, ale nemají povědomí o ohleduplnosti k pocitům a utrpení zvířat. Neuvědomují si, že zvířata mají stejnou mysl a pocity jako lidé. Když já, jako buddhistický učitel, mám soucit s utrpením zvířat, mám zároveň také soucit s lidmi, kteří zvířatům toto utrpení způsobují. Proč? Protože tito lidé nemají inteligenci, nemají moudrost a jsou zcela pohlceni nevědomostí a sobectvím. Jsou ovlivně- ní čínskou kulturou, ve které Konfucius učil, že byste nejdřív měli myslet na sebe. Číňané jsou dobří lidé, mají dobré srdce. Ale jejich rodiče je učí jako první myslet na sebe. To je jejich „linie“, takří- kajíc. Všichni předci minulosti učili své děti: „Mysli na sebe!“ A nejdůležitější je naplnit žaludek, takže hodně jedí (rinpo- čhe se směje). Znám Číňany velmi dobře, protože jsem zde uplynulých třicet let učil. Co se týká lidské povahy, přirozeně mají dobré srdce. Dokonce bych řekl, že mají lepší srdce než Tibeťané. Tibeťané jsou dobře vycvičeni dharmou, ale z hle- diska lidské povahy mají lepší srdce Číňané. Pak je zde ale nedostatek zna- lostí, pohlcení nevědomostí a také jejich fi lozofi e – konfucianismus – je velmi omezená. Tímto způsobem jsou tito lidé, kteří nepoužívají logiku, na sto procent věřící. Když jim řeknete: „Neměl bys v chrámu nosit boty, protože to přináší smůlu,“ okamžitě si boty sundají. Ale pokud pak někdo jiný řekne: „Znovu si je nasaď, nebo tě přepadne zlá choroba,“ tak si je znovu nasadí. Jako buddhisté, se znalostmi dharmy, se nehněváme na lidi, kteří zvířatům způsobují utrpení. Místo toho máme stejný soucit se zvířaty jako s těmi, kteří jim ubližují. Takový přístup můžete mít buď spontánně nebo proto, že jste se jej naučili díky buddhismu. Může se s takovým přístupem cokoli pokazit? Ne, s takovým přístupem mysl nemůže chybovat.

RkJQdWJsaXNoZXIy MzU5NDY0